Spousta písmenek

11. března 2011 v 20:22 | kinixuki
Tak jsem dneska v rámci svého knížkového a psacího vzdělání (a pokuty, kterou jsem potřebovala zaplatit ještě před tím, než se mi zdvojnásobí) navštívila po dobrých třech měsících knihovnu. Nějak...jsem neměla čas a prodlužování knih naštěstí funguje přes internet. Nakonec jsem dokonce ze všech čtyř knih, co sjem měla, přečetla jenom jednu. A půlku dvou dalších, protože z jedné se vyklubala naporstá, ale naprostá kravina - varuju všechny, co uvidí "Chrám času" a zatouží si to přečíst, a z druhé, která patřila do mé až donedávna oblíbené série o temném elfíkovi Drizztovi se stala naprosto typická fantasy. Vážně nechci číst o zabíjení draků a o nadávání trpaslíků. Je toho moc a já na věci, kterých je moc prostě nejsem.

Odpochodovala jsem s věcí, která zněla jako městská fantasy a doufám že taky tak zůstane. Původně jsem chtěla ještě jinou knížku, ale v psolední chvíli sjem si všimla na hřbetu malých psímenek "Kniha čtvrtá", takže se knžíka vrátila do regálu. Taky jsem chtěla zkusit, jestli náhodou není konečně k vypůjčení jistá kniha jmenující se Vertikal, po které toužím už aspoň čtvrt roku. Není. Vypůjčena do 11.4. knihy půjčené dneska? Do 11.4. Hezké. Asi si to konečně zarezervuju, kdyby se ten pán/paní pokaždé netvářili tak děsivě. A tomu internetovému formuláři nerozumím...


No. Takže. Teď je na řadě...úryvek z Věci. Protože...potřebuju vědět, jak špatně píšu a taky by se hodilo mít aspoň něco málo, abych tady pořád jenom nespamovala s obrázkama a velmi vzácně i náhodnýma informacema. Úryvek je hned z první kapitoly, lépe řečeno, její konec. Eh...bojím se o tom nějak víc rozepisovat. Snad jenom to, že jsem to začala psát k květnu, jen jako důkladnější zpracování jedné věci, kterou jsem četla v jedné knížce, převedené do jiného protředí. A taky, že Kwiri, z jehož pohledu je to psáno, je pako. Ale co. Já taky.

Ehm.

...

Neměl jsem co dělat, tak jsem si našel místo dostatečně daleko od ohně, abych měl přehled po celém táboře. Všichni už byli vzhůru, poslední ranní lovci ještě donášeli své úlovky. Šaman právě vylézal ze své chýše a rychle se porozhlédl po všech lidech, co byli u ohně. Jeho pohled se zastavil u mě a on se okamžitě vydal mým směrem. Zkameněl jsem. Co po m může chtít? Jistota v jeho očích mě vyděsila, možná ještě víc než obvykle. Zastavil se až nepříjemně blízko, jak rád dělal, při tom se mě některé z jeho dlouhých vlasů nakrátko dotkly. "Ukaž mi levou ruku," vyzval mě tónem, který nepřipouštěl jakoukoliv námitku. Nechápal jsem proč, ale nastavil jsem ruku před sebe. Byla obvázaná. Nebylo to nic neobvyklého, u nás v klanu to vlastně patřilo k naprosto běžným věcem, protože všichni měli často na rukou od tvrdé práce spoustu puchýřů, ale já si nevzpomínal, že bych si dneska ráno ruce obvazoval. A přitom jsem si byl jistý, že jsem si je před spaním nezapomněl rozvázat. Možná jsem to udělal automaticky brzo po tom, co jsem se probudil a proto si to také nepamatuju.
"Sundej si ty obvazy," šamanův tvrdý hlas mě vytrhl z přemýšlení. Zamumlal jsem cosi na omluvu a začal si rozmotávat obvazy. Už na předposlední vrstvě byla zaschlá krev. Zarazil jsem se, ale cítil jsem na sobě šamanův pohled, takže jsem sundal i vrstvu poslední. Rukou mi projela bolest. Na dlani jsem měl hlubokou sečnou ránu, dostatečně starou na to, aby už nekrvácela, ale přischla k obvazu, takže při sundávání se zase otevřela. Trhl jsem sebou, protože šaman se dotkl zranění a při mé reakci se nepatrně zamračil. "Co…" začal jsem, ale šaman mě krátkým vzhlédnutím okamžitě přerušil. Odněkud vytáhl čistý obvaz společně s nějakým práškem, který mi na ránu nasypal. Nejspíš to byly nějaké sušené byliny, část z nich jsem poznával, dával to lovcům při některých zvlášť bolestivých zraněních. I ve starém obvazu jsem zahlédl zbytky tohohle prášku, takže to by vysvětlovalo, proč jsem nic necítil. Ale přece jsem musel něco cítit, když jsem ke zranění přišel. Okamžitě mě napadlo, že jsem už zase zapomněl na další věc, ale tohle je přece něco, co se zapomenout nedá. Podle hloubky rány to muselo bolet opravdu hodně a já to stejně zapomněl. Díval jsem se na to, jak mi šaman rychle zavazuje ruku a v očích jsem cítil vlhko.
"Teeku, snídaně je hotová." Šaman sebou trochu trhl, když Tiu za jeho zády nečekaně promluvil. "Ano ano, chviličku," odpověděl, dovázal obvazy a s Tiuem odešel k ohni. Chvíli jsem jen stál na místě. Bolest v ruce mezitím úplně pominula, bylinky už zapůsobily.
Jak sakra šaman věděl o té ruce, když jsem o ní já nevěděl? Nešlo mi to na mozek. Že bych kromě toho všeho zapomněl i návštěvu šamana? Ale já bych nikdy dobrovolně k šamanovi nešel. I nedobrovolně by mě tam museli nejspíš odvléct. Mohl přijít za mnou. Ale stejně, pokaždé když mi jakkoliv věnoval pozornost, tak se mi srdce rozbušilo natolik, že pár dalších dní jsem si pamatoval jasně každý okamžik a každé nadechnutí a teď jsem ho měl zapomenout.
Pohlédl jsem k ohni. Šaman spokojeně jedl. Zatnul jsem pěsti, vyrazil k němu a snažil se nevšímat si pohledů lidí, co seděli po cestě. Okamžitě zaregistroval, že jsem u něj a vzhlédl. Znovu jsem před něj natáhl ruku. "Co to má znamenat?" Hlas se mi zlomil. Z očí se mi konečně vyhrnuly slzy a z mého tónu byla určitě poznat hysterie, ať jsem se to snažil jakkoliv skrýt. Šaman se nehezky uchechtnul. "Včera ses pořezal o misku. Nepamatuješ si to?" řekl zcela klidným hlasem. Zavrtěl jsem hlavou. Mezitím jsem nevědomky přilákal pozornost pár lidí, co seděli dostatečně blízko, aby jasně slyšeli a viděli, a teď nás napjatě sledovali. Nemusel jsem se na ně ani dívat, abych věděl o strachu v jejich očích, cítil jsem ho v zádech. Postavit se šamanovi nikdy nedopadlo dobře. Ani Ari se nijak neposmíval při této na první pohled komické scéně - já se slzami v očích proti ledově klidnému šamanovi. Jediný, kdo se tu smál, byl šaman. Nenáviděl jsem tenhle jeho úšklebek. "Poslední dobou jsi nějaký unavený. Nejsi nemocný?" Další zavrtění hlavou."Měl bys možná víc spát." Stále mě sledoval s pobaveným výrazem. "Nemůžu usnout." Chvilku mě tiše pozoroval. "Něco ti pak přinesu," řekl nakonec. Ještě chvíli jsme se na sebe navzájem dívali, já jsem to ale brzy nevydržel a otočil se, abych si konečně došel pro jídlo. Ostatní se vrátili ke své práci a dělali jako by se nic nestalo. Neměl jsem na jídlo vůbec chuť, nabral jsem si jen množství tak akorát velké na to, abych neurazil. Chtěl jsem být sám, daleko od těch pohledů, na dlouho, dostatečně dlouho abych si mohl všechno promyslet a o samotě se vybrečet.
Když jsem dojedl svou malou porci, skoro jsem běžel do své chýše pro věci na lov. A pak jsem znovu vyběhl a běžel tak dlouho, dokud mě nezačaly bolet nohy tak, že jsem neudělal ani jediný krok.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 12. března 2011 v 14:34 | Reagovat

Chrám času? To zní dobře, vyhnu se tomu.xD
Copak je Vertikal zač? Chmm?xD
~
Woo, jasně, vůbec neumíš psát.:'D Asi ti závidím nakonec i psaní, to jsem ale ošklivé dítě, co?xD
"Rozbušilo srdce"? Shonen-ai?<8D
Ale je to k naštvání, naprosto mě to navnadilo, já chci pokračvánííí!D:
Zajímalo by mě, proč si to nepamatuje, hmm..
Znovu, chci pokračování!!xD .. Prosíííím.:3
.. Jdu ti sehnat čtenáře, za tohle se nemáš co stydět.xD

2 kinixuki kinixuki | 12. března 2011 v 14:56 | Reagovat

http://www.kosmas.cz/knihy/146923/vertikal/

JÁ TO VEDĚLA. Že první člověk, který bude jenom trochu víc na shounen-ai, ho v tom hned uvidí. Není tam. Sice to místama fakt hodně hodně moc tak vypadá, protože já vidím svět v těhlech ohledech nejspíš trochu jinak, ale fakt tam nic takovýho není. Jinak když se bojíš, tak myslím taky buší srdce = ] a Kwiri se dost bojí. A taky má zatracené problémy z pamětí >8 )
Eh...pokračování...mně se s tím nechce nikam moc veřejně...nemyslím si, že by se většině lidí líbil můj malý svět. Ale jestli budeš hodná, možná ti něco dalšího někdy pošlu.

3 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 13. března 2011 v 12:31 | Reagovat

[2]:Jaj, trochu nefunkční odkaz, dobře, půjdu si to nějak najít.xD

Dobře, dobře tak promiň.xD
Jaj, šaman je tak strašidelný? Vypadá jako zlý maník.xD
Ty problémy bych chtěla objasnit.T^T
.. Já už to ale poslala třem lidem.:'D

4 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 13. března 2011 v 12:32 | Reagovat

♪♫ Spam. ♪♫ xD

5 kinixuki kinixuki | 13. března 2011 v 14:17 | Reagovat

[3]: Zrada! Vždyť to před tím fungovalo...o___o;

Šaman se má přesně takhle tvářit. Úspěěěěch *___*
Problémy jsou objasněné pozdějiii >8)
Hou, tři lidi o___o; tři další lidi budou nahlížet do malého světečka...D8 doufám že to přežijí ve zdraví.

6 Yu Suzukei Yu Suzukei | Web | 15. března 2011 v 20:14 | Reagovat

[5]: Haha.xD

Och, tak to gratuluji.^^
Kdy později?xD Já to chci věděěěět!0_0"
Jo, ale nevím jestli si to už přečetli, nakopnu je.:'D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama