Zapadlé místečko - Články

Dlouhé odstavečky D:

Wed, 27 Jul 2011 15:54:31 +0200

No. Prázdniny jsou v polovině...a já mám pocit, jakoby teprve začaly. Jasně, první dva týdny jsem měla volno, ale to bylo v jiném prostředí a...tady si jen někdo naivně myslel, že celé prázdniny bude zavřený doma a v klidu kreslit, psát a přemýšlet nad příběhama.

Teprve teď se mi povedlo pro sebe ukořistit dobré tři dny naprostého volna. Celý minulý týden jsem pokořovala svůj rekord v počtu barevných obrázků za jediný týden, protože jsem byla pověřena diplomy na tábor a...cokoliv konkrétnějšího mi bylo sděleno na konci školního roku a na dovolené není skener a počítačovým sketchům prostě nevěřím a tak se to stalo.

Ale stihla jsem to! Aspoň ty obrázky. Dokončení diplomů mělo jednodenní zpoždění, ale jen kvůli tomu, že jsem byla pako a potřebovala se na něco zeptat a den čekat na odpověď. Jen tak mimochodem, až někdy budete mít pět obrázků v a4 velikosti na tisk, které nejlépe potřebujete uložit aspoň ve dvou různých verzích, tak si na dobu exportu do png/jpg něco pusťte, vezměte si knihu a tak. Vzhledem k tomu, že (ne)můj notebook je dost rychlý, tak...opravdu nechci vědět, jak dlouho by to trvalo řekněme na našem druhém počítači, kde jen nastartování Photoshopu trvá aspoň 3x déle. A pokud má každý obrázek asi tak 5 MB, tak posílat to mailem je...ještě zajímavější.

Konec spousty textu o stěžování si na (ne zrovna moc...) výdělečnou činost, bude obrázek, který...je z těch všech failů asi nejmenší fail. Ale malé děti si toho snad nevšimnou a velké to rozebírat snad nebudou D:

(to nové vkládání obrázků je v praxi děs...ten prostředek jinak než ručně nefunguje? D:)

...

Zatím jsem všechno volno využila (případně zneužila) na řešení...Rybářů jako příběhu obecně. A došla k tomu, že pro změnu je to strašný bordel. A že přestože miluju první část, druhou zatím dost slušně nenávidím. Vlastně je to podobné i se šamany, protože asi mám tak nějak ve zvyku po pomyslné první části udělat brutální změnu prostředí, úhlu pohledu a podobných věcí =___=

Asi bych se tím měla začít nějak soustředěně zabívát, koneckonců jsou prázniny a s Rybářema nehodlám udělat to, co se stalo s...s...tamtím...na konci minulých práznin. I když v sočasném rozpoložení bych byla schopná Rybáře docela brutálně překopat a...nejde mi mluvit. *headdesk* Měla bych se z týhle nálady dostat dost brzo, jinak ze mě děti na táboře budou chytat deprese D:

Ehm, jo. Včera jsem vyzkoušela hnědou tuž. Úžasná věc. Asi bych si měla koupit i jiné barvy 8"D a jinou bílou tuž, protože ta moje je nějaká...vadná. Ta nesympatikcá prodavačka říkala, že s tou žlutou břečkou s bílou usazeninou dole stačí zatřepat, ale...ono se dost té bílé dole pořád drží.

Je mi jedno, kolik je tam chyb (a málo to není), ale mě se líbí ty barvy... *headdesk* (jen škoda, že skeneru ne)

---

(ummm...to co jsem tu chtěla původně dát není na youtube...vtipné...)

The Extreme - Fantasys (Chillout edit)

Příběh o příběhu aneb Trochu jsem kreslila

Mon, 18 Jul 2011 17:41:10 +0200

Z minulých práznin jsem se poučila, že zasvětit první dva týdny čistému příběhování téměř bez obrázků je poněkud nanic (zvlášť když někdo na konci prázdnin s tim příběhem sekne...). A protože jsem teď poslední dva týdny (první dokonce velmi, velmi šťastně obklopená 7 kočičkami) trávila na jihu Čech v kráááááááááááááásných lesích a pralesích a navíc se na první čtyři dny zaměstnala čtením Šamanské věci (kdyby nebyly pořád výlety, tak bych to možná s trochou štěstí dala za dva dny), tak mi šamanské postavy poněkud zaplnily skicák.

Začalo to tím, že mě štval výskyt jisté věci v příběhu a to konkrétně tygra. Pozůstatek toho, že úplně původně to bylo v prostředí deštného pralesa a tohle mi nějak zůstalo. Jako bonus ještě tygr získal relativně (ne)důležitou úlohu a ještě se objevil v designu jedné postavy. Takže v rámci změn jsem začala kreslit Teekua bez tygří kožešiny:

(I když v tom asi není poznat žádný rozdíl, design na prvních dvou obrázcích neplatí ale stejně se mi líbí <3 A jednou se naučím kreslit spící lidi...slibuju.)

Potom, co Teeku dostal svou osobní stránku, se hned následující den muselo to samé stát Kwirimu:

Jak je vidět, Kwiriho osobní stránka není tak zcela osobní, protože přesně takhle je to s Kwiriho "soukromím" - není.

(asi by se hodilo říct, že ten nesoukromý obrázek...se mi moc nelíbí. Kwiri by neměl pořád fňukat _-_ )

A když už svou (ne)osobní stránku dostali tihle dva, musel jí dostat ještě jeden člověk:

...u kterého jsem zjistila, že vlastně nikdy nedostal plnohodnotný promyšlený design. Takže stejně jako u Teekua, i tady se designilo, i když už o poznání pomaleji než u předešlých obrázků, což bylo čátečně způsobeno i přejezdem mezi místy. (stránka je plná celá, ale ten první obrázek byl...prostě fail.)

A pak, po dokončení této stránky, mě hned další den napadlo, že by mu docela seklo paroží. (případně, jak řekla Yone, by seklo s ním.) (a nebo by se s ním zabodl někam do stromu 8D) (Yone je geniální)

Protože jsem nemohla vymyslet, jak mu pořádně udělat masku s parožím, tak si Kirta neúmyslně přivlastnil další celou stránku. Nakonec vyšel s tímto:

...což se od prvního návrhu vlastně o moc neliší. (a to přečmárané tam asi přímo takhle taky nebude) Následujících pár dní jsem měla pocit, že jeho masku vidím všude x___x kůra na zemi, divně tvarovaný strom a tak podobně.

A aby těch obrázků tady nebylo málo, bude tu i toto:

Takže jsem za tyhle dva první týdny zjistila, že:

letošní prázniny jsou skoro už teď sketchově produktivnější než minulé a je tu šance, že na konci práznin toho budu mít skoro tak, jako předminulé prázniny
následující čtyři týdny budou velmi vtipné a bude zajímavé shánět čas na kreslení vlastních věcí (ať žije tábor)
jisté kočky jsou úžasně tulivá stvoření, co zanechávají hodně chlupů a škrábanců. (dokážu pojmenovat skoro všechny co mám na rukou!)

---

Jon Hopkins - Nightjar

(kdyby někdo chtěl, momentálně oblíbený náladový set <3)

...a 2.7.2011 mě opustila má milovaná sluchátka, nejkvalitnější, co jsem kdy měla.

Nadpis....nadpis nadpis...hmmm...

Wed, 29 Jun 2011 16:36:54 +0200

Aby to tu neumíralo zatímco na tumblr si přidávám věci...řekněme častěji...dneska nemám nijak na dlouhé odstavce náladu. ...a navíc ještě nestíhám =___= když se asi dvě minuty snažíte barvit, nefunguje vám to jak má a teprve po oněch dvou minutách zjistíte, že místo běžného brushe používáte airbrush (který navíc v mém OC dělá takové divné efekty, když je už v obsazené vrstvě, že si toho jde všimnout při prvním nebo druhém čmárnutí), tak...je něco špatně a měli by jste raději jít spát. Akorát já si ještě na hodinu popletla první dvě písmenka tohohle hezkého slovesa...no nic.

Jestli zítra nezaspím vysvědčení, bude to zázrak, protože tenhle týden jsem se ještě ani jednou nevzbudila v dobu, kdy jsem plánovala.

Takže ponaučení pro ostatní: dostatečně spěte.

...

Už starší věc, chtěla jsem si to zkusit vybarvit přes černobílou ale...nejde mi udělat pořádně Kwiriho "ueeeeeh" xichtík. Ale mam to tak ráda, že jestli se o prázdninách najde čas (kterého minimálně celý první měsíc vůbec nebude tolik, kolik jsem chtěla), tak se na to ejště podívám <3

...

Výsledek dnešního dne ve škole 8"D ani si pořádně nepamatuju design svých postav (tady spíše uniform jistých organizací)), takže Narya nemá rukavice =___=

...

Minibonus - asi tak pětiminutový Kirta. Pořád zapomínám, že podle popisu má mít ve vlasech spoustu korálků. Nikdo kromě mě nedokáže zapomenout popis vlastních postav.

---

Delerium - Among the Ruins <3

Náhodné nápady

Sun, 19 Jun 2011 19:40:35 +0200

Celý tenhle článek je vlastně o anketě pod ním, protože...by mě docela zajímalo, jak by si vybrali různí lidé. Takový menší průzkum. Jenom mě napadlo, že je to vlastně docela zajímavá situace, protože ani jeden z oněch dvou typů nezní zrovna lákavě a odpověď "ani jeden" prostě není.

Vtipné doplnění, protože nemůžu přijít na to, jak upravit anketu (nový systém anket je zlo) - otázka je myšlena "koho by jste byli ochotnější poslouchat a uznávat jako vůdce" Nějak jsem pořádně nemyslela, když jsem to psala.

...

Pár čmáranic, protože jsou (už nějakou dobu) a článek je zatím bez obrázků.

Tohle...je přesně příklad toho, proč nemám moc ráda textury. Protože ten obrázek trval sotva dvě minuty, textury na to bez hledání nějakých pět minut a vypadá to...tak jak to vypadá, což já vnímám jako až moc dobře, oproti času, co se v tom ztratil. A taky protože ty textury nejsou moje, takže to vlastně není úplně můj obrázek =___= ale když na to přijde, asi jsem schopná je používat. (narozdíl od jistých velmi zjednodušujících brushů...)

A můj oblíbený důkaz potřeby skicáku na náhodné nápady, který už naštěstí mám. Takže sešit na matiku snad bude zase jen na matiku. Nevýhoda mého obvykle používaného paíru je, že oproti normálnímu je na něj potřeba víc tlačit/víc vrstev, aby bylo něco vidět a hned tak se to nesmazalo. Problém spočívá v tom, že pak se to i blbě gumuje a ta čára se dělá tenká jen veeeeelmi obtížně. A já si někam ty nápady čmárat musím...

---

Peet Namlook - Mirage

Obklopená písmenky

Thu, 16 Jun 2011 19:51:59 +0200

Někdy před měsícem mi došlo, že když mám takovou náladu, že se nedokážu pořádně přinutit dělat cokoliv konstruktivního, tak místo zcela nekonstruktivního nicnedělání a spamování jistého člověka bych mohla zase začít doma číst. Do školy jsem měla vždycky něco, ale...čtení o přestávkách je pomalé, takže jedna kniha mi vydržela zatraceně dlouho. Což je špatné, protože se na ten příběh pak pořádně nesoustředím, nemluvě o tom, jak je to napsané, protože odpozorovávat tohle by se mi taky hodilo.

Nevýhoda tohohle rozhodnutí je, že...čtu rychle. Když jsem si nedávno půjčila v knihovně pár knížek, zatímco doma jsem měla ještě pár nepřečtených, tak jsem čekala, že to bude má prázdninová četba. Tůdle! Včera večer jsem se dostala k první z nich a jedu tak šíleným tempem, že jestli to půjde takhle dál, tak před prázninama raději ještě jednou do té knihovny zajdu. (a zeptám se, jak je možné, že tam mají Mistborn 2 a 3 ale ne 1) (Hej, nechcete mi někdo něco doporučit? Líbí se mi steampunkový věci, městský fantasy, negandalfoidní mágové (Sarumany beru) a silně náladové věci)

A teď nadávání na knihy! Nikdy předtím jsem tyhle věci nevnímala, ale teď se to...prostě stalo. Přijde mi, že jsem se strašně dlouhou dobu vraždila jistým sborníkem (stejně to tu bylo, takže jsou to Žoldnéři fantazie 2010). Z nějakých...dvanácti(?) povídek, co tam byly, mě s mou vadnou vybíravostí trochu zaujalo maxmálně pět povídek, kde až na dvě z nich jsem našla spoustu rušivých věcí. U toho zbytku jsem měla pocit, že tou knihou chci hodit, protože se autoři strefovali přesně do těch věcí, které spousta lidí má ráda ale já nesnáším (za všechno mluví moje nechuť k povídce, co to celé vyhrála). A navíc něco z toho bylo strašně nudně napsané...mám pocit, že tady je něco špatně. Jasně, povídky asi mají být krátké (taky limit byl nějakých 46 tis. znaků...myslím?) ale vážně se kvůli tomu musí tak příšerně zestručňovat děj? A jistých ilustracích tam ani nemluvě. Vážně mě to občas rozesmálo a přemýšlela jsem, odkud ty lidi berou. Asi jsem hodně zlá ale...nějaké ty ilustrace byly taky hodně zlé.

Ale aspoň mi tam jedna povídka připomněla VĚCI jistého druhu, co jsem vždycky milovala, před několika rokama jsem nemyslela na nic jiného (chci zas do Poslova mlýna...) a teď se někam úplně vytratily, zatlačené všemožnými věcmi ostatních. Aspoň vzniklo toto, lehce inspirováno jistou povídkou.

A ano, moje sketche jsou čím dál horší, protože u toho zapomínám přemýšlet a zapomínám všechno, co bych teoreticky už měla umět.

(když už jsem u těch velmi volných inspirací, pořád si pamatuju, jak jsem spamovala tehdy ještě papíry obrázky rádobyčarodějů po přečtení Obětí a vrahů. Musim si kočičí hlavy půjčit znova a znovu spamovat s "nalíčenými parchanty" <3)

A ještě než odejdu od těch knížek, s hrdostí oznamuji, že se mi občas chce hodit i se součsně rozečtenou knihou (obecně Trilogie o černém mágovi). Čtu to kvůli tomu, že to má pro mě veeeelmi zajímavou zápletku a postavu (aneb Akkarin je machr už od první stránky, kde se objevil), ale číst si o výuce v magické škole, která jako by vypadala z Harryho Pottera...ta kniha nějak ztrácí originalitu. Občas mi přijde, že spousta věcí je tam jen proto, aby to bylo delší. (Což u mě je taky dost častá věc a budu s tím muset nějak bojovat, aby to přinejhorším nebylo tak jasné =___=)

Článek začíná být extrémně dlouhý, takže...bych asi měla psát častěji, aby toho nebylo tolik najednou. Ale knihy jsou obsáhlé! Ale knihami jsem se včera nezaývala, protože jsem byla ve sklářské škole v Novém Boru a KONEČNĚ si odtamtud odnesla...jak se to skloňuje...prostě věc dělanou technikou tiffany. Ta, co jsem dělala minulý rok se záhadně ztratila ještě před návratem domů =___= I když je to strašná kravina, je to to nejlepší, co tenhle rok mám, protože malování na sklo dopadlo jako příšerný fail.

---

Menší písničková posedlost u písničky kde se... ...zpívá. SVĚT SE HROUTÍ. Shannon Hurley - Matter of Time (Chillout Mix)

400m od ráje

Sat, 11 Jun 2011 18:04:29 +0200

Poslední týden jsem se na ono místo dívala každý den, ať už skrz les nebo ze zadního okna mé chatky. I když jsem ho přes hradbu dalších chatek, tvořící zároveň hradbu onoho místa, nezahlédla, podařilo se mi aspoň užívat si okolní přírody a projít se po známých místech v okolí.

Uh...

No dobře, tak mám asi trochu moc ráda Poslův mlýn. Ale nebyla jsem tam už dva roky a školní sportovní kurz byl čirou náhodou takhle blízko. Kdo by tam jezdil kvůli Máchovu jezeru, když má takhle blízko od kempu útulnou louži (<- slovy třídního) plnou všemožného porostu a rákosí po celém obvodu? A celou jednu stranu tvářící se jako prales. Mám ráda pralesy a hlavně rákosí a tohle místo za rákosí asi dost může...což mi připomíná naprostou absenci čehokoliv rákosového v nějakém příběhu. To se napraví! Jednou.

Tohle místo má ale pro mě mnohem víc významů! Třeba přesně tady získala má postava, dnes nesoucí jméno Nathanel, takový význam v mé hlavě, jaký má teď a jaký nemá žádná jiná postava. Takže jsem se neubránila a pokusila se ho nakreslit znova. A přitom už nevímpokolikáté zkusít vydesignit jeho neuniformové ublečení.

No...myslím, že se to započítá k failnutým pokusům, ale aspoň jsem se zase o něco blíž přiblížila k tomu, co by mohlo jít. Ale nějakou dobu si aspoň můžu Nata kreslit jinak, než v uniformách...které taky nejsou zrovna nejdokonalejší =___=

...

Co se týče jiných věcí, už trochu neaktuálních, stav šamanské věci je dopsaná. Hezky 1.6., poslední větší úpravy 5.6. a teď mám někdy do prázdnin klid, dokud nedomyslím pár věcí a nevrhnu se na přepis, protože nechci, aby mi začátek a konec k sobě pasoval jakž takž, ale měl by pasovat co nejlépe to půjde. Ale před tím...

...si to budu muset celé po sobě pročíst. Což rozhodně nebude záležitost an jediné odpoledne, protože už když to mělo poloviční rozsah, tak se mi zatím poslední čtení od začátku do konce protáhlo do druhého dne. A aktuální rozsah je něco málo přes 90 tisíc slov rozdělených na ne zrovna knihovitě členěných 129 stránkách. Což, jak jsem náhodně zjistila, odpovídá vhodně natisknutým zhruba 300stránkových knihám. Takže...zábava na tři dny nejméně.

---

Tématická hudba! Hybrid - Man on Fire - při tomhle jsem si někdy kolem půlnoci četla o...kremaci. Ehm. Jiné písničky nebudou, protože se obvykle vyskytují v setech a já jsem líná hledat jejich název.

Dneska je...středa?

Wed, 25 May 2011 19:17:33 +0200

Vážně mám ten pocit, že už druhý den mám stále pondělí. Pomáhá tomu hlavně to, že moje paměť získala zajímavou vlastnost - je lepší na věci, které se staly předevčírem než včera. Ono se to nějak vyvine. Mezitím bych sem mohla dát pár obrázků. protože mi přijde, že to tu trochu obrázkově zaostává. Eh...

Teeku! Nakreslila jsem mu masku, se kterou jsem spokojená. To je...jednoznačný úspěch. Ještě ho nějak budu muset vyřešit celého, protože se mi na něm pořád něco nezdá.

_-_

Mimochodem, vyhlásila jsem neodkladnou válku anatomii předloktí.

...

A když už jsem se náhodou dostala ke skeneru, vzala jsem i toto -

- protože můj školní skicák se rád náhodně otevírá na stránce s tímhle a já si to nějak oblíbila i přes to, že je to zcela náhodná smíchanina asi tak pěti obrázků , na které jsem si zrovna vzpomněla a ještě pár vlastních věcí. A taky jsem konečně přišla na to, co jsem dělala špatně kdykoliv, když jsem kreslila sedícího kohokoliv v plandacích kalohtách.

...

Včera, totiž v pondělí, jsem na výtvarce vyfasovala i svůj...stojánek na štětce, protože tomu nemůžu vymyslet jiné praktické využití.

Fotím fakt příšerně, ale jednou, jednou nad bleskem zvítězím. Jednou! Tady toho naštěstí nebylo moc, co by se dalo zkazit, takhle zvláštní jen o malililinko sytější barvy to má i v reálu. Protože...jsem glazovala napsoled nejmíň před pěti lety a zapomněla, jak se ta glazura někdy chová... *headdesk*

Kdo uhodně, co to je, nebo co to aspoň trochu připomíná, dostane bod a může si s nim dělat co chce. Pořád nechápu, jak to v tom někdo může nevidět...z asi pěti lidí co se odvážilo něco říct to nedal nikdo =___= cítím se...nepochopena.

Tuhle vtipnou věc jsem dělala i mým velmi, velmi oblíbeným balakrylem *ironie* a vznikla docela slušná černobílá patlanice, o které učitelka řekla že "vypadá celkem 3D" (a já z kroužku odcházela plná štěstí a pocitu sebeuspokojení) a...byla bez jakéhokoliv varování zařazena mezi věci, co poputujou na výstavu. To znamená...že tam budu mít aspoň dvě věci. >___<;

---

Písnička - L.S.G. - Blueprint (Reworked)- pro mě pravděpodobně už navždy spojená s Letter Bee, protože mi to jela dokolečka prvních zhruba deset kapitol. Po zbytek Letter Bee jsem poslouchala celý set (L.S.G. - The Singles Reworked <3) a...safra, já si to Letter Bee strašně oblíbila <3 Nikdy mě nenapadlo, že by to mohlo být...takový a chci se uškrtit za to, že jsem na to kašlala dobrý tři roky, co o tom vim a tohle mi visí nad stolem. Chci další díl. A pak...budu slintat. Gaucheeeeeeeee <3

Pět Tenrisů!

Fri, 13 May 2011 19:42:29 +0200

Menší "miniprojekt" čmáraný ve škole posledních pár dní, který sjem konečně dovedla do konce a teď mám...pět Tenrisů na jedné stránce. Yapí! Dobře, vypadá to velmi, velmi vtipně, hlavně ten spodní, protože jsem si zvykla kreslit moc úzké hrudníky (skuteční lidé jsou strašně širocí...) a zapomněla na to, že Tenris is a maaaaan. (<---já musela. A tu anglickou verzi mám asi nejraději. A TEN NOS. No nic, zpět k obrázku.) Všeobecně vtipné je i to, že na každém obrázku má poněkud jiný xicht, takže se budu muset naučit tohle umět udržovat. A taky...má vtipné tetování, ale já ho prostě takhle vidím a je mi jedno jak bolestivé to muselo být >8l navíc když se to myslím dělá ve věku kolem sedmi let. A už má asi šestou verzi papuchalčího zobáku. Proč, proč to nidke nebylo jako obrázek u kapitoly? T^T (kterým stejně nevěřím - viz. silueta Torakova táty. Fuuuuuj. Ani neměla dlouhé vlasy. Double fuuuuuj.)

No. Kdo nečetl Letopisy z hlubin věků, toho Tenrsi tímto (nechám na představivosti onoho náhodného čtenáře) donutí, aby si je přečetl. Jděte jděte jděteeeeeeeee.

A rychločlánek psaný ve schnoucím mezičase rychle ukončím - Genuine - Deep Draw, protože dneska jsem na internet vůbec nechtěla a raději si půjdu užívat SVOBODY, která neobsahuje 100 stránek povinné četby denně. Hooooooo. Svobodaaaaa.

Pohyblivé obrázky

Fri, 29 Apr 2011 21:45:03 +0200

Začínám silně prosazovat myšlenku ať obrázky mluví samy za sebe...ale co. Něco bych napsat mohla.Tato pohyblivá věc, která se doufám zobrazí (a po roce zase smaže, protože nemůžu najít jiný fungující swf hosting...leda že ybch to nahrála na ftp náhodné stránky co jsem dělala na výpočetku minulý rok...hmmm...), byla vytvořena na dnešní návštěve Anifestu, po násilném dotlačení před flashový prográmek, následovaném dobrým pětiminutovým zíráním na prázdné plátno. A pak...mi Yu navrhla, ať udělám rybku. Takže...rybka. Za těch asi tak 23 snímků (kmpalyer mi píše 28, ale aspoň 5 jich je prázných) jsem si pravděpodobně trochu zlepšila kresbu ryby xD Sice má neustále jiné výrazy a kýve se tam docela brutálně, ale to je už jedno.

Jinak jsem viděla pár krátkých filmečků. Hezkých filmečků! Teda až na jeden...ale to spíš tématicky xD Po menším domácím hledání sem můžu dát onen co se mi líbil nejvíce - Smolik. Někdy během sledování takových filmečků sjem si uvědomila, že animace nějak není nic pro mě...jednou za čas dobře, ale to mi asi bude stačit. Když všechno tak strašně zjednodušim, moc z toho nemam D: takže animace jako možnost oboru na vysoké asi definitivně padá.

Zítra tam nejspíš vyrazím zase, tentokrát s mojí rodinou a budu opět okounět u kreslících lidí ve školičkách animace...a snažit se v tom nehledat chyby =___= je to depresivní přístup, když vidíte kreslit někoho hezky realisticky, ale podvědomně v tom hledáte chyby >___< a nacházíte.

Když už jsou tu ty pohyblivé obrázky. Nevím, jestli jsem tu tenhle animovaný streetart už ukazovala, ale teď tu klidně bude znova. Když mě se to líbííííí. Pančelka z výtvarky nachází dobré věci. A když už je tu tohle, bude tu i tohle - After The Rain. Rybičky <3

Skicák. Plný.

Mon, 25 Apr 2011 16:48:59 +0200

Pořád tomu nemůžu uvěřit ale ano, zaplnila jsem svůj první skicák v životě. Sice má jen 40 stránek a název Copyskicák, který o všem dostatečně vypovídá, ale i tak je to úspěch. Na druhou stranu, jak velký je úspěch 40 trénovacích stránek za skoro šest měsíců? No, naštěstí už nějakou (dlouhou) dobu mám koupený nový skicák, se stejným úžasným (a žlutým ; ;) papírem, takže zítra můžu začít do nového. Lidi, dělejte si copyskicáky. Na překreslování fotek, sem tam na obrázky jiných, nebo na parodie na zátiší. Vyplatí se!

Na oslavu toho sem dám celou jednu fotku stránky někdy z ledna. Fotku, protože tam bude snad vidět míň chyb. Už jsem se zmínila, jak je "auto contrast" v Photoshopu úžasná úprava? Myslím, že jí používám na všechno.

...

Jako pokračování téměř ryze sketchblogového článku (začíná to tu někam směřovat!) sem šoupnu Alexe, kresleného včera na návštěvě. S náhodně doplněným pozadím, tak trochu (více) inspirovaném jedním mininádražím v Děčíně. Minulý rok jsem tam trávila každý druhý pondělek 8]

Psaní vlakových a nádražních scén silně ovlivňuje uvažování. Jen tak mimochodem (stejně to už lidi čtoucí tenhle blog ví, ale to je fuk...), dnes jsem dopsala první část Rybářů a s Alexem se tak na dlouhou dobu loučíma...od teď to bude jenom pomalejší. Brutálně pomalejší. A taky se bude mnohem víc zapojovat brainstorming. Yay!

...

Nakonec sem dám zcela náhodné toto, čmáráno (doslova) včerodneska, isnpirováno našimi zebřičkami tisknoucími se k sobě. Ehm...náhodná myšlenka se kterou si už nějakou dobu hraju, ale jde zcela mimo příběh. Ale co mají dělat dva lidé, kteří jsou na neznámém místě a ještě je jim zima? D8

(Ano, je to tmavé. Čmárala jsem to v noci. A stejně si nejsem jistá, jaký mají mít barvy. A podruhé mimochodem, někdy o víkendu jsem se dostala přes hranici 100 stránek a 70 tisíc znaků)

...

A úplně nakonec písničky ulovené na chillout channelu (zapnuto veškerý počítačový čas), na které jsem minule tak trochu pozapomněla. Craig Armstrong - Ruthless Gravity (u kterého i já přiznávám, že to asi trochu depresivní je, ale...já mám ten zvuk...ráda. *headdesk*), Delerium - Tectonic Shift a Slag Boom Van Loon - Poppy Seed (Boards of Canada Remix)

Jak se zbavit nohou

Fri, 22 Apr 2011 10:39:17 +0200

Dobře, na tohle už napsala článek Yone, ale já to taky chci napsaaaaaaaaat a nikdo mě nedonutí to neudělat. No. Ehm. Včera byl sraz! *headdesk* Asi to napíšu spíš jako doplnění z mého pohledu. *doubleheaddesk*

Ráno jsem se přesvědčila, že den bude velmi zajímavý, protože jsem se ještě před odchodem z bytu dvakrát přeazila o neznámou neviditelnou věc. Kupodivu jsem nikdy pak pod koleje nespadla, i když jsem v přerážení pokračovala. A ještě jsem tomu pomohla! Mohu pyšně prohlásit, že na Matějské pouti jsem opět navštívila vše co bylo vzhůru nohama, kromě obřího kladiva (proč je to tak drahé? D:), oné vystřelovací věci (moc nekontrolovatelná), cetrifugy (na kterou půjdu někdy doma) a jisté věci, která se tvářila jako něco, na čem jsme už s Yone byly. Plnou sílu jsem zahlédla teprve skrze stromy když jsme čekali na tramvaj. No, možná přístě ; ;

Mezirada - nekupujte si langoše, který je o pět korun levnější než ostatní, choďte na známá místa, i když je tam neuvěřitelná fronta a sluníčko se vás snaží upéct. A pokud vidíte, že člověkovi před váma dává obsluhující na langoš cosi, co sýr připomíná jen velmi vzdáleně, utíkejte.

V tramvaji jsme dali ochutnat normálním lidem jaké to je poslouchat jejich rozhovory! Velmi blízko vedle nás totiž seděla jistá puberťačka, která náš rozhovor slyšela velmi, velmi jasně a celou dobu dělala nenápadné, ale podviné xichtíky. Myslím, že korunu jsme tomu nasadily zmínkou o Pokemonech xD

Později v lese jsem se přesvědčila, že stále umím lést na stromy! Na pořádný strom jsem nelezla už aspoň dva roky. Sice první strom, na který jsme natrefily a údajně na něj bylo možné vylézt nedala ani jedna z nás, zato na druhý, s nejbližší větví nějaké ty dva metry nad zemí, jsem vylezla a byla na sebe pyšná. Na stromě sjem nakonec skončily obě a poooovídaly siiii. A pod náma chodili lidé. Byly jsme pochváleni od jisté babičky, která svým vnoučatům říkala, jak sjem šikovné a že oni jednou také budou tak silní jako my (xD) a vylezou tam taky. Jiný kolmejdoucí nás komentoval jako veverky.

Veverky pokračovaly! Jakmile jsem totiž změnily místo a přesedli an poněkud přízemní padlý kmen, tak jsme nemusely dlouho čekat na návrat pána, který si poznámku o veverkách opět neodpustil. A na tom kmeni jsme strávili hodně dlouhou dobu...protože jsem kreslila a musela spěchat, protože jsem Yone prostě nemohla tentorkrát nechat bez obrázku D:

A na nádraží jsme krmily holuby xD No, byl jenom jeden, ale papal skoro z ruky. A taky fungoval jako skvělý vysavač drobků. Jinak, jestli jsem své nohy nezavraždila při přidržování se na všemožných kolotočích, případně na zneuživání pravého kolene při kreslení a pozdějším psaním na zpáteční cestě v prázném kupé (8D), tak jsem je komplet odstranila při čekání na trolejbus doma. Dopravní podnik se nejspíš rozhodl, že bude vtipný a po deváté nechával jezdit trolejbusy s nějakým aspoň 25 minutovým rozmezím...a navíc první trolejbus, který měl jet nějak...nejel. Možná ho přepadli! Nebo řidič luštil sudoku, nebo spadl z mostu. Prostě mi zbylo jen stát na zastávce a tiše trpět dobrou půlhodinku. A doma se svaaaaaaaalit na nejbližší možnou měkkou věc. A pak být donucena přesídlit do postele, protože rodiče k tomu účelu moc dobří nejsou.

Ehm...nakreslila jsem tohle. Myslím, že to sem můžu dát, protože se mi to líbí (a protože článek je moc dlouhý an to, aby byl bez obrázku)...možná s tím zkusím ještě něco malého barevného udělat, ale...eh, já nevím xD

Btw! Brácha dostal k narozeninám zebřičky. Jsou malé, jsou dvě, neustále pípají a kejhají a jedna z nich jmenuje Zob 8]

Menší pokus

Fri, 15 Apr 2011 21:03:21 +0200

Jsem o krok blíže k pravému sketchblogu. Mít článek jenom kvuli sketchi...jůůů. Ale tomuhle se nedá odolat.

Je to...zcela náhodný, v pořadí tuším druhý, pokus o jistý jiný druh vybarvování, se kterým se mi mnohem, MNOHEM lépe vytvářejí kontrasty. A kontrasty jsou love. Tenhle...myslím že právem speedpaint, začal stejně jako předešlý pokus - nejdřív černobíle, pak hop s barvama na vrch přes overlay. Pak mě napadlo vyzkoušet co by se stalo, kdybych barvy dala dolu a na overlay dala černobílou vrstvu...a už jsem akorát zírala. Sice jsem se dlouhou dobu nemohla rozhodnout. jestli se mi víc nelíbilo tohle nebo dvojnásobný barevný overlay, ale myslím, že z hlediska...průběhu tvoření je to mnohem přijatelnější. Strašně mě štve když musím většinu času koukat na něco, co ani náznakem nepřipomíná finální verzi a všechnu "krásu" (xD) to získá až v závěrečných úpravách.

Sice tady spousta času tvoří černobílá vrstva, ale...černobílá je super. O čemž se mě snažila přesvědčit učitelka na výtvarkoidním kroužku předešlé dva pondělky...no, fungovalo to a jako bonus nesnáším balakryl ještě o něco víc.

Narya jednou dostane plnohodnotný obrázek, slibuju...zatím měl vždy jen experimenty...ale stejně <3 No nic, asi půjdu zase psát Rybáře *___*

Ehm...mám písničky! Youtube je fail, Grooveshark ftw. (doufám, že ty odkazy budou fungovat...) Moje nová závislost zaslechnutá dnes na chillout channelu - S. Zielenga - Where There Are No Roads a starší slíbené uploady Whirloop - Feel The Effect a Mark Iliffe - Aotearoa.

Pastelky mě stále nesnášejí.

Thu, 14 Apr 2011 16:13:43 +0200

Je to pravda!

Vážně mi to nejde. Vedlejší efekt častého vybarvování na počítači: v reálu je to ještě 1000x horší. Můžu být ráda, že umím aspoň něco málo stínovat, protože nedokážu vybrat správné barvy. A o jejich sladění radši nebudu mluvit vůbec. Možná to vypadá nějak hezky, ale já to v tom moc nevidím...připadám si tak trochu jako v jednom snu, co jsem měla na začátku léta - dokázala sjem ankreslit naprosto úžasné věci, všichni mi to chválili, ono to dokonce opravdu bylo úžasné, ale...mně se to nelíbilo.

Já vím, že jsme strašně vybíravá, tu depku, co na mě teď střídavě útočí, mám asi taky kvůli tomu. Ale momentálně mě štve, že všechno, co nakreslím vypadá tak strašně...nudně? No, prostě mi to vadí. Jak kreslení, tak vybarvování. Asi zase přejdu na většinové trénování, za chvíli pokreslým celý copyskicák. o___o; Nějak tomu nemůžu uvěřit, v životě jsem ještě nepokreslila celý skicák. Ale mám copyskicák ráda. Dělám pokroky! Z prvotního překreslování obrázků jiných jsem se dostala na fotky bjd (<3) a naháče z posemaniacs a hodně vzácně i fotky lidí. A stínuju xD protože moje stíny vypadají vtipně. A jestli si chci s nima dál hrát tak, aby se mi obrázek nakonec líbil, tak bych je měla umět.

Už se nemůžu dočkat, až dodělám free sketche a věci an Gaiu...momentálně musím udělat postavu s naprosto otřesnýma barvama =___= jak mam sladit šedou, fialovou a hnědou? D8 Až to dodělám...budu neuvěřitelně šťastná a moje oči určitě taky.

Když se budu snažit, mám to do konce týdne, protože si užívám své nemoci...a kašle. Pokud se mi povede zítra nespat jako dva předešlé dny. Středa asi nebyla tak hrozná, akorát jsem usnula kolem desáté ráno a vzbudila se ve dvě...ale v noci to bylo příšerné. První pokusy o usnutí jsem zkošuela už chvíli po jedenácté. Lidi, s myšlenkami na to, co všechno chcete nakreslit jakmile se vzbudíte, se hodně blbě usíná. Nedělejte to! Tak v půl jedné jsem to vzdala a pod peřinou hrála Jaka a Daxtera...mam to už od neděle dohrané, ale je tam sympatický postgame mod a já sehnala nesmrtelnost xD Myslím že jsem nakonec usnula něco po druhé...a vzbudila se před dvanáctou. Tohle je...katastrofa. Aspoň mám misi an další den!

Náhodná písnička! Xerxes - Cell Progression aneb už zase lovím na chillout channelu. Yaaaaaay. Pomáhá při boji proti přepadovým depresím.

Když se potkají dva příběhy...

Mon, 11 Apr 2011 22:20:58 +0200

...tak vznikají zajímavé věci. Myslím na to až moc často na to, abych to mohla prostě jen v kresbičkách vynechat, takže jsem si na papír načmárala jak by to asi vypadalo, kdyby se někdo z Letopisů z hlubin věků (LOVE...jestli sjte nečetli čtěte teeeeeď *___*) potkal z někým od mých šamanů. Hohoooo.

Tenris & Kirta.

Stali by se pravděpodobně nejlepšími přátely. Jejich rozhovory by se většinou týkaly témat "jak nejvíce potrápit bratříčka", "jak nejlépe nabrousit nůž", "jak nejlépe vymývat mozky" apod. Zkrátka, opravdu hodně by si rozuměli.

Jakmile můj Letopisoidní fan charakter Anel získá neplánovaný vzhled, mohla bych je nakreslit jako Bratrstvo nože. Ehm. Jinak Tenris mě neustále dostává s jeho papuchalčím opaskem, od kterého mám aspoň pět verzí (k pěti Tenrisům! 8D) a s ani jednou nejsem dvakrát spokojená. A Kirta tu má oproti Tenrisovi poněkud nepraktický zimní obleček (mají mírné zimy...), protože jeho letní je sice strašně cool, ale v týhle póze si na něj netroufám ani náhodou.

A když jsem nakreslila tyhle dva, nabízí se ještě jeden pár...

Torakův táta & Teeku.

Tyhle dva by si také mohli najít společné téma, týkající se především jejich bratrů a jak se od nich zachránit. Možná by si mohli i vyměnit pár vědomostí (například praktičnost bot...)

Miluju crossovery.

...

A rozhodně nemiluju kašel. Ještě před dvěma dny bych tvrdila, že je úplně kchůl, ale po včerejšu a hlavně dnešku asi změním názor. No, ono by ho asi změnilo hodně lidí po tom, co se v náhodném mhd nemůže skoro minutu pořádně nadechnout a ostatní lidi na něj divně koukají. A špatně se s tím usíná =___= Neměla jsem kašel, co by stál za zmínku, hodně, HODNĚ dlouhou dobu a teď se ho nemůžu zbavit. Fuj, fuj kašel. Zcela soucítím se Sivou. Náhodný poznatek: dělám mu skoro tolik naschválů, jako Teekuovi. Což v praxi znamená...docela dost o___o;

Btw. Proč se mi toto tak moc líbí?

Ozubená kolečka

Thu, 07 Apr 2011 20:11:05 +0200

Já nakreslila Brozneeeeeee 8D Zcela neúmyslně při včerejší němčině...a zcela náhodně. do sešitu...eh. Doteď neměl nic kromě úlohy v Rybářích! Takže teď už má základ vzhledu a základ věku. Ten věk...je konkrétně u něj docela problém. Bronz se mi totiž ve snu vyskytl jako neurčitý postarší dospělák, ALE zároveň ptořebuju nějak udělat, aby mohl většinu času běhat s Alexem a kdyby Alex běhal s někým, kdo je o víc jak deset let starší, tak by to vypadalo fakt...divně.

Bronz! Je docela tvrdohlavý. Ale jinak je hodný. Mám ho ráda = 3 *zastřelit* A navíc rád zachraňuje životy.

Mám pocit, že jsem nejspíš ráda zavalena úkoly. Nejenom, že jsem si otevřela free sketche na DA (jeden hotový! yaaay!), ale já znovu oživila i Art shop na Gaie online s tím, že se budu smát jak zase budu hodinu lovict jediného človíčka. No. Nějak jsem to neodhadla. První se ozval po deseti minutách a pak kvůli jistým důvodům až po asi třech hodinách. Po uplynulé hodině jsem měla o dva více a do oné třetí už byl další zájemce. Takže co mě čeká? 3+2 sketche a 2 barevné obrázky. Yaaaaaay, mám co dělat xD

Konečně bych se mohla dostat k názvu článku...protože většinu sketchů dělám ve škole a ráda dokončuju stránky ve skicáku před tím, dokreslovala jsem nejdřív Alexe, leeeehoulince do steampunku (a zjistila, že mi nejde nakreslit jeho hlava ve větším =___=), po dokončení se plynule na jednu hodinu přesunula ke steampunkové knize (ve které je jen tak mimochodem dost prasáren) a následně na steampunkový sketch, který jsem dostala zadaný (a jásala když jsem to viděla). To všechno vedlo k tomu, že jsem si nakreslila Sivu s něčím podobajícím se tomuhle. Musim říct, vůbec jsem to nečekala, ale je to naprosto epic win. To znamená, že Rybáři se na 99% už navždy ponesou v duchu lehkého steampunku, protože mě fakt nenapadá jiný způsob, jak spojit všechny ty sny xD Můj psoeldní sen měl pravdu, když mi to ukazoval.

Chtěla jsem dneska ještě stihnout se podívat na jeden ze dvou filmů, co sjem si stáhla předevčírem a použít je jako inspiraci pro Rybářské město Tirida, protože mi nejde VŮBEC NIC, ale...nějak jsem moc spala D: Možná zítra, jestli se mi povede zůstat doma, protože muj krk mě vraždí a hlava si z něj pravděpdoboně udělal svého idola a tyranizujou mě společně ještě s nosem. Lidi, zavírejte si okna na noc!

Písnička písnička...chci hrát zase Yume Nikki. Ještě pořád jsem to znovu nedohrála po tom, co jsme museli mazat veškerý uživatelský nastavení...AZTEC MONKEYYYY. Ta hra stojí za stáhnutí! Je zadarmo, nemá aboslutně žádný náročný požadavky a je to skvělá hra nejlépe před spaním.

A je tam i toto 8] :

Spaní pod pět hodin je nej.

Mon, 04 Apr 2011 15:35:29 +0200

Je to fakt! Vyšlo to z mého ne zcela úmyslného víkendového průzkumu. Dva dny jsem spala běžných osm hodin. Hodinové povalování se v posteli ráno už k tomu nepočítám. Následující dva dny jsem byla unavená tak, jako už dlouho ne. Navíc jsem nejspíš naspala i něco dopředu, protože včera v neděli, když mě vražedný pohled vyhnal do postele (od psacího sešítku ; ;), jsem se nějak necítila vůbec ospalá. Jak to dopadlo? Zalezla jsem pod peřinu s PSP, v Jaku a Daxterovi se KONEČNĚ, konečně po asi dvou týdnech dostala přes jednu naprosto nemožnou část a zjistila, že Jak a Daxter obsahuje pokusy na živých věcech a hezké výzkumné středisko.

Když mě začal bolet palec od věčného kroucení s oním miniaturním hýbacím kolečkem (myslím, že menší už fakt být nemůže), vylezla jsem z pod peřiny a pohlédla na hodiny. Byla jedna ráno, všude ticho, klid a tma. Co jsem tedy udělala? Rozsvítila si světlo u stolu a do čtvrt na tři nejdřív psala a pak kreslila, čímž jsem pokořila svůj rekord o nějakou půl hodinku. No, ospalá jsem ani potom nebyla vůbec, dotáhla jsem to k celému jednomu zívnutí, ale bála jsem se, jak to bude vypadat ráno, takže jsem opět využila svůj neustále zvyšujícíc se skill sugesce typu "jsi unavená a chce se ti jít spát" a povedlo se mi usnout. Výsledek? Po třech a půl hodinách spánku se cítím neuvěřitelně odpočatá. No, než mě ráno vzbudil budík, tak už stihl rachotit dobrou půl minutu a brácha mě za to teď asi nesnáší, protože to strašně řvalo a navíc to bylo zapadlé, takže jsem to nemohla hned zamáčknout, ale to je tak jediná špatná věc. Ale raději pod čtyři hodiny tak často spát nebudu, jinak se začnu blížit Yajahovi, který...je narozdíl ode mě na to zcela zvyklý a má prvotřídní zdravotní péči od svého bratra. Hm.

Edit! Protože mi došlo, že až na Yone to nejspíš někdo nepochopí, bude úryvek. *gasp*

"Hádám," začal a uchopil peříčko, které jsem měl připevněné k mé jediné ozdobné náušnici, "že ty jsi z klanu Iwe." Rukou jsem se pokusil vyškubnout mu své peříčko. Nelíbilo se mi, jak moc blízko mě byl.

Je zajímavé kreslit scénky z šamanské věci, ale ještě zajímavější je parodovat je. Nejlépe ve škole během výkladu, společně s psaním zápisků nebo ještě lépe během samostatné práce. Nebo písemek! Tenhle minikomiks sice není zrovna ten případ, ale už jsem něco kreslila, když jsem čekala na onen povel "seberte zezadu".

Když už jsem u těch příběhů, řekla jsem už, že mám ráda Alexe? 8D Mám ráda Rybáře. Za víkend jsem zaplnila čtyři stránky v mém zápisníčku, což...není moc, protože kašlu na jakékolvi rozvádění, které by později nešlo pořádně nakreslit a navíc píšu poněkud miniaturním písmem. To je důvd, proč nemám ráda linkované sešity: do jedné jejich linky nacpu něco málo přes dvě své. Koho zajímá, že mi to místy jede skoro až o 10° nahoru? Větší problém je, kde to je. Jestli se stoupání řádků řídí náladou, tak proč mám tak dobrou náladu při psaní o naprosto...zfetovaném Naryovi? On za to nemůže...to jeho únosce...

Článek začíná být dlouhý, čas ukončit. Písničkou! Nygen Dale - This is my Life (Ambient Mix). Love. Ještě se vypořádat s tou fuj náladou, která mě donutila seknout s právě rozdělaným počítačovým obrázkem.

Na apríl nehraju...

Fri, 01 Apr 2011 18:32:32 +0200

<---původně to měl být jen náhodný kolemjdoucí a trénink vlasů. No. Ehm. Kdo pozná, ten pozná. Já to nebudu komentovat. Nějak si přivlastnil kouteček mojí mysli, či co. Je to školní sketch, nějak...poslední dobou doma nekreslím do skicáku D: sice jsem si hezky zaspamovala DA, ale poslední obrázek v domácím skicáku je sketch na onu tarotovou kartu = l Obecně jsem toho tenhle týden ještě moc neudělala...ale mám výmluvy důvody!

Tak například úterý. Přišlo jaro. Poznala bych to, i kdybych bylazavřená v tmavé místnosti. První věc, kterou jsem ten den udělala, nejspíš ještě před tím, než jsem otevřela oči, bylo položení si ruky na čelo a přemýšlení nad tím, kdy jsem se v noci mohla o co praštit, protože na jednom místě to bolelo naprosto příšerným způsobem. Sice se mi už několikrát stalo, že jsem se naprosto normálně otáčela v posteli a praštila se hlavou o zeď, ale údajně se tuhle noc nic takového nestalo a nic podobného bouli také nebylo.

Ve škole jsem hned první hodinu zjistila, že se kvůli hlavě nedokážu soustředit. Na konci druhé hodiny sjem už otravovala rodiče že chci domů. A po třetí hodině jsem předčasně opustila školu a vyhnula se tak výtvarkoidní odpoledce, což je veeeelký problém, protože už teď jsem o dvě práce pozadu. A to jsem svoje ozubená kolečka chtěla dodělat příště...no co. Hlava do večera tak nějak postupně přešla, ale musela jsem to zakončit nějak zajímavě. Vražedný pohled mě vyhodil od počítače s pohledem ještě vražednější, protože mě u něj načapal asi hodinu po tom, co jsem už měla chrupkat. Když jsem pak nočně cestovala temným bytem, oslněná světlem z koupelny tak, že jsem neviděla vůbec nic, spolehla sjem se na svou paměť. Což...je velmi špatný nápad. Zatočila jsem o kousek dřív než jsem měla a v plné rychlosti to napálila hlavou do rohu skříně. No...co dodat. Takovou ránu jsem si do hlavy snad ještě nidky nedala....když nepočítám onen snowboard. A že jsem se do hlavy praštila už hodněkrát. Průměr posledních tří let...dvakrát za týden...asi ybch se neměla divit, že mě pořád bolí hlava. Ale v zimě nebolela. A minulý rok taky začínala bolet touhle dobou = l

Výmluvy an dalších pár dní? Ceeeeelou středu jsem dělala prezentaci o Grónsku na angličtinu, která stojí za velké kulové a naštěstí to mám až na další týden, takže můžu předělávat. Ve čtvrtek mi byly zcela překaženy plány, protože notebook byl dočasně přemístěn, takže jsem nemohla dělat nic pořádného s tabletem a můj stůl beznadějně obsazen věcma z dočasně obsazeného počítačového stolu. A pokoj byl také neustále obsazený.

Nakonec jsem se přeci jenom usídlila v prázném pokoji rodičů a psala Rybáře. Které sjem si tak nějak zamilovala a myslím, že na tom mají velký podíl i ty čmáranice, co si kreslím k textu. Mám ráda Naryu! 8D Sice jsem toho ještě moc nenapsala, dějově jsem hruba uprostřed prvního snu a stránkově je to veeeeelmi krátké, ale dostala jsem se přes vysvětlovací část a začal Děj. O víkendu mě čekají velké plány! Psát a kreslit. Jaká změna. Ale zodpovědně psát a kreslit! Naučila jsem se mít blbý pocit z jakéhokoliv flákání díky onomu obrázkovému spamu.

Další spam! Teď písničkový, protože poslední týden byl na písničky bohatý:

Deadmau5 - HR 8938 Cephei 8"D říkal tu někdo něco o depresivní písničce?

Mark Iliffe - Aotearoa - kdo najde ten najde. Youtube je nějaký málo obsáhlý.

Whirloop - Feel The Effect - to samé = l Na youtube jenom remix, který je pdole mě zrovna z těch všech nejhorší =___= Ale ta písnička je ňuuuuch. A pěkná vražda v Audiosurf.

Nygen Dale - Bandung - ten člověk je geniální. Mohla bych tu článek zaspamovat se všema písničkama, co má na youtube. Mám stáhnuté jeho album (zadarmo na oficiálních stránkách 8D) a slintám. Píše cosi o kombinaci ambientu a trancu *___________*

Hej hej! Moc textu, málo obrázků. Jako náhradu sem dávám několik týdnu starého melancholického Naryu. Naryaaaaa! <3

Včerodneska se to stalo.

Thu, 24 Mar 2011 16:03:21 +0100

Ano, včerodneska. Když někdo nadměrně využívá čas kolem půlnoci, musí tomu začít nějak říkat, když se má vyjadřovat pdoobnými pojmy jako včera a dneska. Asi bych se měla nad svým spaním zamyslet, začíná mi stabilně chybět tak osm hodin týdně, ale část z toho se dá dospat ve dne. Proč spím ve dne a ne v noci? Protože v noci spí všichni ostatní. Je tu neuvěřitelný klid. Tedy až na bráchu, který k mlaskání ze spaní už přidal asi i cvakání zuby =___=

Yay! Už nějakou dobu jsem tu myslím spamovala v komentářích, že se chci konečně vrhnout na Rybáře jako na příběh a ne jenom jako na neustálé plánování, protože by to takhle nejspíš vedlo k podobnému konci, jako Ocas. Možná je dobré si věci plánovat dopředu, ale mně to nějak moc nefunguje. Lépe se mi kamarádí s postavama přímo v příběhu než v plánech, protože plány se snadno zapomínají a překrucují a jsou mnoooohem nejistější.

Takže jak vyřeším to, že skoro nevím o čem to bude? Začnu to psát. Základní myšlenku mam, můžu být spokojená. Navíc se mi zdá, že čím víc si to plánuju, tím hůř se mi to pak nakonec dělá. Tedy, moje jediné zkušenosti s příběhem už v řádné příběhovité podobě pochází z Věci, ale Věc mám ráda a to jsem na začátku fakt netušila, o čem bude. No, tušila, ale překroutila to. Do mnohem vzhlednější podoby *___*

Co mě fakt donutilo začít s tím včerodneska nakonec nebyla ani tak menší...hmm...beznaděj při kreslení postav z Rybářů (protože jsem pořád myslela tak, že si nemůžu být jístá, jak to vlastně překroutím), ale uh...návštěva divadla se školou xD Šli jsme na toto. Většině lidí se to nejspíš moc nelíbilo a většina menšiny zase nadávala na to, že to bylo moc dlouhé, ale mně se to doopravdy líbilo. Nemyslím si, že kdyby to místo těch skoro tří hodin trvalo poloviční čas, tak že by to bylo stejně dobrý. Dalo se tam na co koukat celou dobu.

Vztah k Rybářům? Postava, který se tam říkalo knoflíkář. Dobré první dvě třetiny hry nepromluvil, tvář ukázal až na konci. Měl prut a rybářský oblek. A plnil tak trochu úlohu smrťáka. Vidím to zhruba tak, že kdyby na mě něco chtělo zařvat "tak už s těma Rybářema konečně začni", tak by si nemohl vybrat lepší věc. Sice moje využití Rybářů (tentokrát jako označení pro lidi s jistými schopnostmi) plnících úlohu Smrti je nejspíš trochu jiné, ale ta podoba by tam byla.

Nakonec jsem toho včerodneska nenapsala moc, ze dvou vtipných důvodů: musela jsem se učit (co to? nastal konec světa, že se učím doma?) a narazila jsem na moc zajímavý druh problému, který sjem ještě nikdy neřešila. Mám spousta informací o tom, jak funguje onen rybářský svět a potřebuju je podat co nejlahodnějším způsobem. U Věci sjem tohle řešit nemusela, protože tam mě to napadalo v půrběhu. Ale na durhou stranu, Věc je určená pro psanou podobu a nerada bych to celé (nebo i nějaké větší části) přepisovala vícekrát. Rybýře může přepisovat kolikrtá chci, protože je stejně budu jednou muset převést na komiksovou formu. Yaaaay.

Konec nudného textu o mém vtipném způsobu tvoření příběhů, je tu obrázek kreslený po psaní Rybářů, s postavama z nich...až na to, že tihle dva se tam ještě nějakou dobu neobjeví. Nějak jsem na ně začala myslet při hezkém výzkumu o všemožných lékařských věcech (v době kdy jsme se měla učit) a někdy zhruba po té jedné hodině jsem si chtěla tak tříminutovou čmáranicí vyzkoušet, jestli Yajahovy dlouhé vlasy fungují i v kombinaci s krátkým...pláštěm...nebo jak tomu mám říkat. A Siva za ním se tam...prostě...vyskytl. Tráví spoustu času spolu, tak proč by tam nemohl být? D: Haha...konečně bratříčci co spolu vychází.

Trocha obrázků

Sun, 20 Mar 2011 13:49:31 +0100

Za tenhle týden se mi povedlo kreslit až nezdravě hodně, takže doufám, že si to udržím a že přestanu mít problémy s přidáváním i jenom jednoho obrázku ke článku. Fuj únor >___< nikdy už to nedoženu. Čistě teoreticky bych se mohla pokusit z tohohle udělat ten pravý sketchblog, aleeee...to bych těch obrázků vážně musela přidávat víc. A to se mi nechceeee...i když bych se vším nejspíš neměla problém to tu zaplňovat několikrát každý týden, prostě...ne. Můj skicák je soukromý >8l Nemluvě o copyskicáku, kde ty věci zase čistě teoreticky nejsou tak úplně moje.

Obrázky!

Starší (lednový) sketch Kala (a kabely z obrázku vedle toho), na žádost KaThey *___* A přidám i nějaké to miniinfo, také na žádost, a myslím, že tentokrát to bude žádost víc lidí. Kalové jsou oba dva, umí se totiž měnit. Je to taková hezká vlastnost, i když si momentálně nejsem jistá, jestli ho někdy nechám změnit se takhle úplně. Musím začít psát ty Rybáře, ať mam aspoň v něčem už jasno x___x neustále to odkládat s tím, že to stejně bude komiks (protože to tak chciiiiii) je tak trochu nanic.

Ehm. Kal má poněkud rebelskou povahu, rozhodně se mu nelíbí v místě, kde vyrůstal (kterému já pro nedostatek názvů říkám jen středisko) a později z něj společně s Nathanelem, jeho nej kamarádem utekl. Je divoký a jeho oblíbená zbraň je pistole...a to bude asi všechno co napíšu.

Btw, ta jeho "černá" podoba(stejně jako Rybáři celí) je tak trochu ovlivněná Abarou. Lidi! Přečtěte si Abaru. I když je to poněkud chaotické, jak v příběhu tak v kresbě, je to super. Už jsme říkala, jak ráda sleduju spící lidi nebo lidi v bezvědomí? A taky mam ráda ty dýchací masky.

Druhý obrázek, násilné krmení na žádost Yone. Nejspíš to nebudu vybarvovat, už kvuli tomu, že netuším co dát na pozadí. A Kwiri, který nejspíš nemá moc hlad, má trochu divné nohy. A není v tom žádný yaoi. Nikde, vůbec nikde v příběhu. Trochu mě štve, jak se to v pár částech může velmi snadno takhle zvrhnout, ale já o tom fakt nepřemýšlím a ty postavy taky ne.

Potřebovala bych něco, co by mě zase pořádně namotivovalo k psaní, včerodneskajsem sice napsala skoro dvě stránky, ale za celý zbytek týdne jsem nenapsala nic. Když...já nechci abych už skončila >___< zcela neodvratně se to blíží ke konci. Za pár kapitol. Deset už je na 99% moc T^T a navíc mi to najednou přijde strašně krátké. Doufám, že se mi to podaří pak pořádně prodloužit, je tam hodně částí, kde je spousta informací nahuštěných u sebe a aspoň pětkrát mám pocit, že případný čtenář by naprosto ztratil motivaci číst dál. Řekněme, že můj sen je přesáhnou 100 000 znaků *___* *podívá se na necelých 60 000* =___=

Úspěchy tohoto týdne?

spousta pokreslených stránek ve školním skicáku. Z toho dva sketche půjdou na vybervení *___* (ještě společně s tím z pondělka...který už má linky!)
začátek panikaření, protože do uzávěrky projektosoutěže zbývá deset dní a já nemám sketch ani na jednu kartu. Asi nakonec udělám jenom jednu...
zjištění, že Matematický klokan je velmi vtipný. U těch úloh tam nejde nic jiného než se smát, rpotože jsou zcela neřešitelné. "Máme pětimístné číslo abcde. Kolik takových čísel můžeme mít, aby platilo a=b+c+d+e?" A to sjem minulý rok byla nejlepší ze třídy. (minulý rok byl nějaký zvláštní...)

Yay. Prostě yay.

Tue, 15 Mar 2011 22:16:18 +0100

Tohle jsem dnes načmárala ve škole.

A tyhle dvě věci jsem nakreslila před zhruba dvěma roky. Co to má společného? (krom toho že je to obojí moje a všichni mají nějakou strašně blbou náladu?) Jsou podobně oblečeni 8] Dobře, ten smrťácký celopapírový nahoře je tu jen proto, že jsem na něj pořád pyšná a také jako omluva za to, že na něj a celý jeho miniminimini příběh založený na jediném snu poněkud kašlu. Ale hej! Toho týpka jsem nakreslila i na konci léta.

Proč jsem tak šťastná? Protože jsem takhle nebyla schopná obléknout náhodnou postavu přes víc jak rok. Proč? Protože jsem pááááčko. Hlavně mi přijde jako by se za druhou polovinu minulého roku od těhlech věcí vzdálila úplně maximálně. Vzpomněla sjem si na to už před tím, když jsem se někdy v listopadu po roce (o___o;;;;) snažila opět nakreslit nějaké ty Rybářské postavy. Nedokázala jsem se dostat do stylu (myslím oblékání apod. xD), ve kterém jsem kreslila veeeelmi dlouho a veeeelmi ráda. Jako důvod toho, že jsem od něj trochu odbočila podezřívám Ocas a všechnu tu šílenou japanofilii...ale co. Důležité je, že dnes jsem konečně byla schopná takhle obléknout postavu x]

Takže jak dopadnou Rybáři? Začátkem. Těch pár designů, které se mi povedlo udělat, bylo vlastně takové oprášení těch úplně starých...trošku na tom zapracovat a možná konečně budu schopná ty postavy kreslit xD a taky o nich psát. Cítím se špatně že z hlavního příběhu sjem ještě nenapsala ani čárku. Brzy se to změní!

Ale nejdřív musím udělat všechny ty možné obrázky. Pokrok za poslední dva dny, kdy jsem opravdu skoro pořád jenom kreslila?

za 2 školní dny mám 3 pokreslené stránky skicáku. Tohle je...nepřekonatelný rekord. Zítra musím pokračovat.
z těch obrázků se jeden zařadil do fronty na vybarvování
a minimálně do fronty na pořádné nakreslení se zařadili i dva obrázky žádané od Yone. Mám pocit, že dřív nebo později by mě to napadlo samo xD
dodělala jsem lístečkovou zhoubu na kroužku! A byla mi zabavena až do konce června kvůli výstavě. No, chtěla jsem to sem dát. Tak nic.
přímé nápady na obrázky do soutěže! Mám polovinu měsíce. Sketcheeeee...měla bych začít aspoň ty.

No, nic z toho nevypadá jako velký postup ve frontě. Ale je tu ještě jeden bod! Sen. Překvapivě. Sen o postavě z Rybářů, která se nejenom tak jmenovala a chovala se, což se občas v mých snech takhle šikovně zkombinuje, ale dokonce tak i vypadala. To se mi zatím stalo jenom jednou...myslím. Je pravda, že jsem snů o vlastním příběhů rozhodně neměla víc jak...pět, ale stejně. měla jsem sen o příběhu složeném ze snů. Tohle je znamení že něco je dobře *___*

Mimochodem, kdysi jsem myslím psala, že se mi do snů až nepříjemně často plete Oblivion. Jedu sen v Oblivionském stylu =___= a jak vypadal tenhle příběhový? Většina toho byla Oblivion. Ehm...kradení knih v obchodě...vím zcela přesně, proč se mi o tom zdálo. Ale já tu dějovou linku zlodějský gildy chciiii (už asi potřetí) udělat a chci najít i skillový knížky...

Dlouhý, dlouhý článek. Dvě písničky nakonec! Spam z aktuálního setu, se kterým nejspíš budu spamovat i později, a věc nalezená přes Twitter Shiro.